Začala jsem ,,cvičit"

Píšu to v uvozovkách, protože pod pojmem cvičit si představuji něco náročného, nepříjemného nebo nudného. To, co jsem si teď docela zvykla praktikovat, zabere dvě tři minuty a pomáhá mi to, kdyby ne k dobré postavě, k dobrému pocitu určitě. A to je podle mého přijatelný výsledek.

Jediné, co tenhle ,,cvik" obnáší, je dát ruce na zem, jako když chcete dělat klik. Natažené nohy, zpevněné tělo, neprohýbat se v kříži, prostě klik. Až na to, že žádný klik neděláte. Prostě v téhle poloze dvě minuty vydržíte. Mám to od jednoho trenéra kung fu, muže, který umí bojové umění tak, že by dokázal zabít a má tak perfektně zvládnuté svoje svaly, že by mu kdejaký sportovec mohl závidět. Řekl, že chápe, že nikdo z nás nechce denně dvě hodiny cvičit. Ale že když nebudeme pro svoje tělo nic dělat, v pětačtyřiceti budeme chodit o holi. Samozřejmě že přeháněl. Ale přesto - měl pravdu.

Říkal nám, že svoje svaly samozřejmě procvičujeme každý den - chůzí a vlastně všemi pohyby, co za den uděláme. Ale procvičují se tím jen kosterní svaly. Ovšem, to je většina svalů, takže hurá, máme skoro po starostech. Jediné, čeho si musíme sami hledět, jsou ,,hluboké svaly", které žádnými obvyklými cviky neprocvičujeme. A na ty právě funguje stoupnout si jako do kliku a vydržet. Co nejdéle. Po nás chtěl dvě minuty, řekl, že on vydrží v pohodě třicet. Vlastně že to vydrží každý z nás, protože když nám začne v hlavě připadat že už nemůžeme, tělo může ještě na 95%.

Jestli to budete zkoušet, nenechte se odradit prvním pokusem. Protože poprvé jsem si myslela, že ty dvě minuty nevydržím. Vlastně jediné, co mě donutilo vydržet, bylo těch zbylých třicet lidí v tělocvičně, kteří by si o mně mohli pomyslet, že jsem slabá. Bylo to hrozné, třásly se mi ruce, bolelo mě břicho, zrudla jsem. Přesto jsem se rozhodla to za týden zkusit znovu. A tentokrát ty dvě minuty uběhly jako nic. Tak jsem si řekla, že když můžu něco dělat pro svoje tělo, a není to pro mě nijak náročné, proč by ne. Takže teď skoro každý den večer tohle dělám. Pustím si k tomu MP3ku, nějakou oblíbenou písničku, a držím. Teď už tak dvě a půl, nekdy tři minuty. A, světe div se, mám mnohem pevnější břicho, silnější ruce a skvělý pocit :)
Věřte mi, zkuste to.